Co se děje na současném energetickém trhu
Ceny elektřiny a zemního plynu na velkoobchodních trzích rostou již od loňska, ale nyní dosahují extrémních a nečekaných hodnot. Cena na burze, kde dodavatelé pro své zákazníky energii nakupují, láme rekordy a je o 145 % vyšší než ta, za kterou se na rok 2021 průměrně obchodovalo v loňském roce.
Za extrémně vysokými cenami stojí několik faktorů. Český energetický trh totiž nefunguje osamoceně a ovlivňují jej zejména kroky Evropské unie a politická rozhodnutí v Rusku a Asii. Výsledkem souhry těchto okolností je stav, který zaskočil všechny dodavatele.
Proč šly ceny energií do extrému?
- Emisní povolenky v rukou spekulantů
Zásadním faktorem pro vysokou cenu elektřiny je růst cen emisních povolenek. Ty se staly předmětem obchodování řady spekulantů s cílem na nich vydělat. Pro představu, v roce 2018 stála povolenka kolem 5 eur, v letech 2019 a 2020 se obchodovala v průměru kolem 25 eur a letos se maxima dostala přes 60 eur.
- Tlak EU na bezemisní energetiku a nestálá výroba z obnovitelných zdrojů
Aktivity Evropské unie v oblasti ochrany klimatu stojí za útlumem výroby elektřiny z fosilních paliv a postupným uzavíráním uhelných elektráren v Evropě. Rostoucí spotřebu však nestačily pokrýt větrné ani fotovoltaické elektrárny, a tak se musely ve větší míře znovu zapojit i uhelné elektrárny, které však elektřinu vyrábějí dráž, zejména právě díky emisním povolenkám.
- Čína tlačí vzhůru cenu uhlí
Navzdory snahám EU o dekarbonizaci dosáhlo letos rekordních cen i uhlí, v Evropě se dostaly dokonce na nejvyšší úroveň za posledních 10 let. Je za tím především asijský trh, kdy sucho v Číně zapříčinilo nižší výrobu z vodních elektráren a k vykrytí poptávky po elektřině bylo třeba využít uhelných elektráren.
- Zemní plyn ve vleku rostoucí poptávky po elektřině
Vzhledem k celoevropskému trendu utlumování uhelných elektráren roste poptávka po zemním plynu, který se využívá při výrobě elektřiny jako náhrada za uhlí.
- Evropa jako rukojmí zprovoznění plynovodu Nord Stream 2
Rusko se skrze plynárenský gigant Gazprom snaží vyvinout tlak na EU, aby nekladla překážky ke zprovoznění plynovodu Nord Stream 2. Záměrně nyní omezuje dodávky plynu a snaží se tak demonstrovat důležitost nového plynovodu. To zapříčiňuje nečekaný růst cen plynu a potažmo i elektřiny.
Co letí nahoru, musí zase spadnout. Energie nejsou výjimkou.
Aktuální extrémně vychýlená cena ale musí zase spadnout a najít si novou dlouhodobou hladinu. To potvrzují nejenom historická data a zkušenosti, ale upozorňují na to již i některí odborníci. Pokles ceny lze také očekávat se spuštěním plynovodu Nord Stream 2, nebo s růstem úrokové míry, kdy spekulanti začnou přesouvat svůj zájem z emisních povolenek do jiných investičních nástrojů.
- Stanovení dlouhodobé ceny v době vychýleného trhu je hazard
Určovat nyní spotřebitelskou cenu na delší období než pár měsíců dopředu je prakticky nemožné, nebo by cena musela být tak extrémně vysoká, aby absorbovala všechny výkyvy. Na velkoobchodním trhu se elektřina v září na rok 2022 obchoduje za více než 100 eur/MWh, na rok 2023 za 78 eur/MWh a na rok 2024 70 eur/MWh. Pokud si tak zákazník dnes zafixuje cenu na další tři roky, má jistotu, že mu vysoká cena zůstane. V takto nestabilním prostředí je nejlepším řešením dodávka za velkoobchodní ceny. Jedině ty totiž zajistí, že se očekávaný pokles cen promítne do koncové ceny okamžitě.
- Historie potvrzuje výhodnost tržních cen
V roce 2018 došlo také k prudkému nárůstu cen elektřiny a tržní ceny se na krátkou dobu dostaly dokonce nad standardní ceníkové ceny, podobně jako je tomu nyní. V následujícím roce ale ceníkové ceny vyskočily ještě výše, a přitom tržní ceny se už vracely do svého přirozeného cenového pásma. Dodavatelé však s úpravou ceníkových cen nespěchali. Nůžky se tak rozevřely natolik, že tržní ceny byly v průměru levnější o 20 % a v roce 2020 dokonce o 38 %. Obdobnou situaci dodavatelé očekávají nyní, jen ve zrychlené míře a proto dodavatelé věří, že jedině velkoobchodní ceny jsou tím nejlepším řešením.